Během navazujícího magisterského studia Strojírenské technologie jsem se rozhodovala, jakým směrem se bude ubírat má diplomová práce. Chtěla jsem se věnovat problematice svařování a firma Miele mi vyšla maximálně vstříc. Nejen téma, ale i zkušenosti technologa svařování a pájení mě natolik oslovily, že jsem se rozhodla tuto šanci využít.

Studium na vysoké škole neumožňuje setkání s praxí v takovém rozsahu, a tak moje začátky byly docela krušné. Na druhou stranu to pro mě byla výzva a obrovská příležitost se něčemu přiučit. Teoretické poznatky ze studia jsem mohla v plné míře uplatnit v laboratoři, kde jsem se zabývala makrostrukturou a mikrostrukturou materiálu svarových i pájených spojů. Dále jsem si vyzkoušela zalévání a leštění vzorků a následné měření mikrotvrdosti. 

Diplomovou práci jsem psala na téma "Odporové svařování autentických a pozinkovaných plechů v sériové výrobě". Informace pro diplomovou práci jsem získávala třeba na výrobních poradách, kde technologové řešili problémy, se kterými se potkávají ve výrobě. Podílela jsem se na různých testech, a ze získaných výsledků pak byla provedena optimalizace odporového svařování, která se stále používá. Prakticky již během zpracování diplomové práce mi byla nabídnuta trvalá spolupráce a já jsem se s radostí chopila této příležitosti.

Dnes pracuji jako metalograf, podílím se na hodnocení pájených spojů a pomáhám s vyplňováním příslušných protokolů. V případě, že se ve výrobě objeví vada materiálu nebo se vyskytnou problémy s jeho dalším zpracováním, provádím po konzultaci s technologem analýzu, abychom podobným problémům do budoucna dokázali předejít. 

Velmi si vážím kolegů, kteří již delší dobu pracují v oboru a předávají mi své zkušenosti a znalosti, což je velký přínos pro můj technický rozvoj.